Představte si, že přijedete do domu přátel, kde se zastavil čas. Nejen jeho a jejich, Váš čas.
Zavřete branku, ocitnete se v malebné zahradě a pak už si užíváte každou chvíli a každé místo světa,
který tu vždy byl, jen nám někdy unikl. Pozorujete přibývající tmu, do nosu vám jde vůně květin, na jazyk kapky vína, dotknete se dřeva, v prstech promnete lněný závěs, bosi jdete krok za krokem dál.
Tady jste sami sebou, nebo čím chcete.